Rýma je zánětlivé onemocnění nosní sliznice a patří k nejčastějším nemocem u dětí i dospělých. Rýmu způsobují viry, bakterie a alergie. Nejčastěji se setkáváme s rýmou virového původu a pokud se nevyskytnou další komplikace, není nutná návštěva lékaře. Během rýmy dochází ke zduření sliznic, proto se nám obtížněji dýchá a často je provázena bolestí hlavy. Hlavním příznakem je zvýšená sekrece hlenů. Přenáší se kapénkovou cestou i přímým kontaktem, inkubační doba je 1 až 3 dny. Obvykle trvá zhruba týden.

Rýma se projevuje zduřením nosní sliznice, čímž dochází k omezení průchodnosti nosu (máme ucpaný nos), dalším projevem je výtok, který je z počátku vodnatý, poté hlenovitý, hlenohnisavý až hnisavý. Zejména malé děti, které neumí smrkat, výtok polykají, a proto dochází ke dráždivému kašli.

Podle průběhu rýmy rozlišujeme:

1. Rýma akutní – projevuje se zvýšenou teplotou, svěděním v nose, nechutenstvím, zprvu vodnatá sekrece se postupně mění na hlenovitou, hlenohnisavou až hnisavou. Dýchání nosem je obtížnější, může se objevit kašel a noční chrápání.
   
   Virová rýma – je způsobena rhinoviry, koronaviry, které se uchytí na nosní sliznici, kde se množí a způsobují otok a zánět. Děje se tak zejména v chladnějších měsících a pokud máme oslabenou imunitu. Dýchání nosem je obtížnější, tvoří se hlen, který z řídkého postupně přechází do hustšího (obvykle bývá čirý).
   
   Bakteriální rýma – virová rýma se často může změnit na bakteriální, v poškozené a oslabené sliznici se přemnoží bakterie, se kterými se organizmus běžně popere, ale při oslabení to nejde. Barva hlenu se změní z bezbarvého na žlutý až zelený.
2. Rýma chronická – objevuje se pravidelně, nesouvisí s infekcemi a trvá déle než 3 měsíce. Asi nejčastější příčinou vzniku bývají alergie (např. senná rýma), dalšími příčinami mohou být hormonální změny, polypy na sliznici a můžeme si ji přivodit také nadměrným používáním nosních kapek.
3. Vazomotorická rýma – není způsobena žádnou infekcí ani alergií, ale fyziologickou reakcí (např. rychlou změnou teplot), může se spouštět při konzumaci pikantních pokrmů, změně polohy, při zvýšené fyzické aktivitě. Obvykle rychle mizí.

V případě chronické rýmy (nejčastěji alergické) bychom měli navštívit odborníka. S běžnou rýmou se však naše tělo většinou popere samo, pokud se nevyskytnou další komplikace, není třeba chodit k lékaři. Sami si můžeme od rýmy ulevit a zmírnit příznaky. Nejdůležitější je zvýšit příjem tekutin a vitamínů (zejména C), které posilují imunitní systém. Na potlačení příznaků rýmy nám mohou pomoci:

• Nosní kapky a spreje – mírní otok sliznice a snižují tvorbu hlenu, čímž zprůchodní nosní dutinu a umožní dýchání nosem. Za mě jsou mnohem příjemnější a účinnější spreje, aplikují přesnou dávku, nevytékají z nosu, dají se používat v sedě. Na trhu jich je dnes nepřeberné množství, nám se osvědčil Olynth, Nasivin nebo NeoRhin. Ale pozor, některé kapky i spreje se nemají používat dlouhodobě!
• Napařování – doporučuje se napařování končetin nebo celého těla v horké vodě, do které se přidají esenciální oleje (např. eukalyptus nebo tymián).
• Inhalace páry – připravíme si inhalační lázeň (slanou vodu, vodu s éterickým olejem, vincentku, bylinný roztok) a uvolňující se páru vdechujeme nosem (hlavu si přikryjeme ručníkem). Dostupné jsou také nosní inhalátory – více o inhalátorech ZDE .
• Výplachy solným roztokem – můžeme aplikovat pomocí spreje nebo použít tzv. nosní sprchu (ucpat jednu dírku a druhou natáhnout solný roztok do nosu).
• Odsávačky hlenu – zejména u kojenců a batolat se doporučuje hleny odsávat, ucpaný nos jim brání v dýchání a sání mateřského mléka.
• Pravidelné smrkání – je důležité pravidelně a správně smrkat, abychom si nos vyčistili, uvolnili dýchací cesty, a hlavně zabránili vzniku dalších komplikací, ke kterým nesprávným smrkáním nebo potahováním může dojít.